S hrdostí a radostí můžeme konstatovat, že také náš klub patří mezi průkopníky fotbalu v Čechách, neboť již v roce 1903 spatřil světlo světa SK Rakovník. Za 105 let existence Sportovního klubu Rakovník došlo k řadě reorganizací a s tím i přejmenování. U zrodu našeho fotbalu stáli studenti místní reálky. Ti začali naprosto neorganizovaně provádět svůj sport. Studenti se rozdělovali do různých mužstev, která nesla jména svých kapitánů. Později soupeřili mezi jendotlivými třídami. V roce 1903 dali titíž chlapci podnět k založení první fotbalové organizace, kterou nazvali Sportovní kroužek. O začátcích našeho klubu není moc záznamů. Víme však, že v roce 1906 a 1907 přijela do Rakovníka pražská Slavia. První zápas porazila Rakovník 13:0 a druhý dokonce 15:0. Měli jsme možnost přivítat i Spartu, která tehdy prohrála 6:3. Významnou událostí byl rok 1908, kdy se rozhodli členové změnit název na Sportovní klub Rakovník. Jeho prvním předsedou byl Josef Jakub.
Původní rakovnický dres se skládal z bílé košile s červeným límcem a kolmým červeným pruhem na prsou. Trenýrky byly taktéž bílé s červeným lampasem.
V červenci 1914 vypukla 1. světová válka a většina mladých odchází na frontu. Proto klub úplně přerušil svoji činnost a k jejímu obnovení dochází až roku 1919. Tento rok byl také zvolen prozatímní výbor. Zásluhou Antonína Doksanského byl nejprve pronajat a později odkoupen pozemek, na kterém bylo již v roce 1921 vybudováno škvarnaté hřiště, které až do roku 2001 bylo k dispozici pro všechna naše mužstva. V roce 1921 měl Rakovník dokonce 6 mužstev.
1. září 1929 vstupuje SK Rakovník do nově se utvořivší II. profesionální ligy. Plných 5 roků, tedy od roku 1929 – 1934 působil SKR ve druhé profesionální lize. Počátkem tohoto období začali rakovničtí oblékat žluté dresy a modré trenýrky. Zavedl je v té době student Sláva Šmíd, která zhlédl v Praze utání švédských fotbalistů a jejich žlutá barva dresů na nej silně zapůsobila. Tyto barvy oblékáme dodnes. 1941 se vrátil do Rakovníka Oldřich Nejedlý, který současně převzal funkci trenéra.
V roce 1952 přechází těžiště veškerého sportu přímo na závody. S tím souviselo také přejmenování na názvy, které nám byly v té době naprosto neznámé, jako např. Spartak, Baník, Dynamo, Jiskra, atd. SK Rakovník přešel pod strojírenský závod TOS Rakovník, a tím převzal název Spartak. 1968 jsme se vrátili ke svému původnímu názvu.
V roce 1974 je dáno do užívání nové travnaté hřiště. Podíleli se na tom členové SKR za veliké podpory městského národního výboru. V tomto období pracoval vysoce aktivní výbor, který pod vedením Josefa Pulkrába dokázal, kromě již zmíněného nového hřiště, vybudovat 100 m dlouhou kovovou tribunu, která pojme 1000 diváků.
Další neméně důležitou změnou v životě klubu bylo přejmenování na ČKZ Rakovník (Československé keramické závody). Národní liga si vyžádala zvýšené náklady, a tak spojení s generálním ředitelstvím Čsl. keram. závodů bylo nutné. Tato podpora vydržela 5 roků. Tak jsme od roku 1983 převzali název TJ Rakovník.
Listopad 1989, po 41 letech totalitního režimu, dochází k uvolnění a návratu takových hodnot, jako jsou demokracie a svoboda. Brzy je ustanoven Českomoravský fotbalový svaz, je možno legálně odměňovat hráče, lze provádět přestupy..Proto také valná hromada roku 1991 přijala jednomyslné usnesení, aby se klub znovu vrátil ke svému původnímu názvu.
Následně se vytváří obchodní společnost SK Rakovník s.r.o., kde na jedné straně stál SKR občanské sdružení a na straně druhé podnikatel Ing. František Urik. Rázem se situace mění. Jsou vyrovnány dluhy a do klubu přicházejí noví hráči, kterým Urik vytvořil velmi dobré podmínky, srovnatelné se smlouvali hráčů v mužstvech II. celostátní ligy.
Z důvodu ukončení působnosti Ing. Urika v obchodní společnsti s.r.o. jsme byli nuceni Českou fotbalovou ligu opustit a přihlásit mužstvo do divize.
Koncem roku 2000 byla mezi městem Rakovník a SKR uzavřena darovací smlouva o bezplatném předání všech nemovitostí do vlastnictví města. Dále byla uzavřena smlouva o provozování sportovišť v lokalite Rakovník – Zátiší, čímž dojde k uvolnení travnatého hřiště. V tomto období byl na město vyvíjen značný tlak ze strany pozemních hokejistů o zajištění travnatého hřiště, které je nutné pro jejich celostátní soutěž. Byl vypracován projekt a první práce na hřišti byly zahájeny koncem roku 2001. V poměrně krátké době bylo vybudováno křiště s umělou travnatou plochou, byla vybudována nová travnatá plocha se zaměřením pro fotbal a byly dány do provozu mobilní buňky darované firmou PaG Rakona.
Ve druhé etapě se uvažuje o odstranění nekryté betonové tribuny a vybudování tribuny nové, již zastřešené. Velkolepá rekonstrukce sportovního areálu byla při příležitosti 100 let našeho fotbalu nejkrásnějším dárkem!
2003 – 2020
Mezi lety 2003-06 SK Rakovník bojoval v divizní skupině B. Po sezoně 2002/03, kdy dokonce po podzimu byl na druhém místě vinou horšího skóre za Kadaní, hrál většinou ve spodních patrech tabulky. Sestupná tendence umístění vyvrcholila v sezoně 2005/06, kdy mužstvo pod vedením trenéra Zdeňka Andrlíka obsadilo poslední 16. místo a sestoupilo po 38 letech do krajského přeboru.
Po pádu z divize došlo v mužstvu ke změnám. Novým trenérem se stal Radim Suchánek, asistentem Bedřich Koch. I kádr dostál změn. Trefou do černého byl příchod Karla Fraňka z divizní Slavie Vejprnice. Po většinu sezony SKR drželo druhé postupové místo za suverénními exdivizními Čelákovicemi. Postupovou příčku se podařilo uhájit a navíc se podařilo vyhrát krajský pohár, ve finále naši hráči porazili celek Semic.
SK Rakovník se vrátil do divizní soutěže a byl zařazen opět do skupiny B. Divizní příslušnost si zachoval tři ročníky. Za nejlepší se dá označit bezesporu ten první, kdy obsadil 9. příčku. Nejlepší střelec týmu – Karel Franěk – si svými výkony vysloužil angažmá v druholigovém Baníku Most. Na podzim 2007 byl Městský stadion svědkem pohárové utkání se Slavií Praha (0:7). Na toto utkání dorazilo odhadem přes tři tisíce diváků.
Následující sezona byla ve znamení tuhého boje o zachování divizní příslušnosti, což se nakonec podařilo, klub obsadil 12. místo.
V dalším soutěžním ročníku – 2009/10 – však tým začal stagnovat, což se projevilo častou ztrátou bodů v domácích zápasech. Zisk osmi bodů po podzimu přikoval mužstvo na dno divizní tabulky, ze kterého se už nedostalo. Nepomohla ani změna na trenérské lavici, když Radima Suchánka nahradil Jiří Kučera. Přes nadějnou zimní přípravu, mužstvo získalo pouhopouhé 4 body v jarní části. Dvanáct bodů za celý ročník nemohlo znamenat nic jiného než poslední místo a sestup do krajského přeboru.
Po sestupu z divize mužstvo opustili někteří nerakovničtí hráči. Kádr byl doplněn výhradně vlastními odchovanci. Mix hráčů však nefungoval a po katastrofálním vstupu do soutěže byl po 6 kolech od mužstva odvolán trenér Kučera. Na lavičku se po necelém roce opět vrátil Radim Suchánek. V zimní pauze mužstvo posílilo a se štěstím nesestoupilo, když rozhodl především zisk bodů v domácích zápasech a vhodná konstalace sestupujících z divize, kdy nesestupovala mužstva ze Středočeského kraje.
Místo plánované stabilizace v dalším ročníku přišlo nejčernější období v historii klubu. Nepovedly se přestupy a to v kombinaci s mizernými výkony znamenalo zisk 10 bodů a poslední místo v tabulce po konci podzimní části. V zimní přestávce trenéra Suchánka nahradil Jan Vlček, který na přelomu tisíciletí mužstvo úspěšně vedl v divizi. Ani návrat odchovance Jiřího Razíma a udržení starších hráčů nestačilo na udržení soutěže. Na rezervu druholigové Čáslavi okupující poslední nesestupové místo jsme ztráceli sedm bodů.
Sestup do A třídy je největší černou kaňkou v historii klubu. SK Rakovník – hegemon okresu – se rázem stal klubem číslo tři na okrese. Klub sáhl k radikálním změnám. Předsedou se stal Zdeněk Žihla. Trenérem Jiří Kučera. I vinou nedostatku financí klub ohlásil rozsáhlé přebudování kádru. V mužstvu z výraznějších tváří z let minulých zůstal jen Marek Isteník. Zbytek týmu tvořili odchovanci (ročníky 1991-95). Mladý kádr sbíral zkušenosti v dospělém fotbale a po pomalejším rozjezdu obsadil konečnou 7. příčku.
V další sezoně bylo cílem potvrdit progres z jarní části. Mladému mužstvu se dařilo držet se na dostřel čelu tabulky. Po vyšší soutěži pošilhávali zejména v Hostouni a Velvarech, kde měly soupisky plné zkušených hráčů z vyšších soutěží. Jaro klub zvládl na jedničku. Tři kola před koncem vyhrál v přímém souboji o první místo v Hostouni (2:1) a mohl slavit návrat do KP po dvouleté pauze.
Po návratu do krajského přeboru se vedení drželo koncepce skládání kádru z vlastních odchovanců. V činnosti pokračovalo B mužstvo, které postoupilo po úvodní sezoně ze IV. třídy. První podzim v nové soutěži dokázali naši hráči držet střed tabulky, jaro je ale nezastihlo v ideálním rozpoložení. Zisk dvou bodů z prvních pěti jarních zápasů znamenal konec Jiřího Kučery. Na postu trenéra ho nahradil Miroslav Procházka. Tým následně zvládl důležitá domácí utkání a obsadil 11. místo v konečné tabulce.
Před další sezonou realizační tým doplnil na pozici asistenta Rostislav Hertl. Ve dvojici s Procházkou dokázal držet tým v klidném středu tabulky. Herní progres však nepřicházel a tak byl tři kola před koncem soutěže odvolán trenér Procházka. Sezonu dotrénoval Rostislav Hertl. Zvládl s týmem odvetu finále krajského poháru na půdě celku Sedlec-Prčice (4:0, 1:2). V tabulce krajského přeboru klub obsadil 8. místo.
Před sezonou 2016/17 se vedení rozhodlo angažovat trenéra Libora Šímu. Ten vytvořil trenérský tandem s Rostislavem Hertlem. Podzim však byl pro naše barvy velkým zklamáním. Znamenal 12. místo a charakterizoval ho nicotný herní projev plný nevyrovnaných výkonů. Během podzimu skončil Marek Isteník, během přestávky další zkušený hráč Michal Fojtík. Klubem zněly hlasy o nutnosti přivést zkušeného hráče, který by pomohl zejména v organizaci hry. Po prvním jarním zápase dorazil exbaníkovec Pavel Besta a začly se dít věci. Tým vyhrál devět utkání v řadě a vyšplhal se až na 4. místo v tabulce. Poslední dvě domácí utkání proti Zbuzanům (8:3) a Vykáni (4:3), týmům majících na soupisce řadu exligových hráčů, zajisté potěšili domácí fanoušky. Po sezoně se naskytla možnost postoupit do divize. Pomohl tomu nezájem celků z pražského přeboru o divizní soutěž a tak se i čtvrté místo stalo místem postupovým. SK Rakovník tak udělal další krok ze dna a po sedmi letech se stal znovu divizním.
V letní přestávce mužstvo opustil trenér Hertl a na lavici pokračoval pouze Libor Šíma. Mužstvo doplnil Matěj Schwendt, odchovanec klubu vracející se ze švýcarského angažmá. Před zraky čtyř stovek diváků se SK povedl vstup do soutěže, když doma porazil pražskou Aritmu (3:1). V průběhu podzimu mužstvo pravidelně bodovalo doma a bylo z toho pěkné místo za Slavií Karlovy Vary. V zimní přestávce mužstvo opustil M. Schwendt, který dostal smlouvu v druholigové Příbrami, vedení však dokázalo přivést brankáře Zacha z Tn. Rakovník a stopera Duchoně z Nového Strašecí, kteří se ihned stali pilíři sestavy. V jarní části přesto tým dojížděl při větším počtu zraněných hráčů na úzký kádr. Přesto však mužstvo uhájilo divizní příslušnost a v extrémně vyrovnané tabulce obsadilo krásné 4. místo.
Před další sezonou mužstvo doplnil Razím, který se vrátil po letech strávených v nižších rakouských soutěžích. Podzim byl ve znamení průměrných výkonů, čemuž odpovídala i 9. příčka po konci podzimní části. Šílený vstup do jara (domácí výbuch 1:4 se Soběslaví) nevěstil jízdu, která následovala. Mužstvo porazilo doma Tachov, vyhrálo na půdě druhé Čížové a zvládlo domácí dvojzápas s rezervou Táborska a Mariánskými Lázněmi. Dále přišly výhry z Přestic a Klatov, i suverén soutěže – pražská Admira – brala jen bod (1:0 pk). Po dalších dobrých výkonech, kdy se sbíraly také hlavně body, byl celek SK dvě kola před koncem na třetím místě, což by při plánované reorganizaci soutěže a avizovanému konci řady třetiligových týmů znamenalo postup do ČFL. Natěšení diváci však viděli domácí porážku s Jindřichovým Hradcem (1:2). Rázem tedy trumfy drželi hráči Přestic, museli by však bodovat na půdě už jistě postupující Admiry Praha. Mužstvo SK zvládlo předehrávku posledního kola v Berouně (4:0) a čekalo se na výsledek utkání Admira – Přestice. Kobyliský celek dokázal zvítězit 2:1, vítěznou branku – která posunula na bronzovou příčku SKR – vstřelil Zahálka až pět minut před koncem.. Během týdne se spekulace o postupu potvrdili a výbor se po diskuzi s hráči rozhodl nabízený postup akceptovat. Pět hráčů týmu (Severin, Sklenka, Červený, Pucholt, Tvrz) tak bylo u všech tří postupů během pěti let.
Bylo jasné, že se mužstvo musí doplnit, aby bylo konkurenceschopné v ČFL, kam se klub vrátil po 22 letech. Stávající kádr doplnili hráči se zkušenostmi z vyšších soutěží (Klein, Rendla, Milec, Pelyak, Dolák, Hejda) a několik mladých hráčů. Naopak skončil Pavel Besta, který zamířil do divizních Loun. Na první utkání s rezervou Viktorie Plzeň dorazilo téměř 2000 diváků (!). Naši hráči po dobrém výkonu nezvládli bohužel závěr utkání a prohráli 0:3. V druhém kole se však již dočkali prvních bodů, když porazili Admiru Praha (2:1). Po pěti kolech měl tým na kontě šest bodů, pak však přišla velká stagnace. I vinou zranění některých hráčů výsledky nepřicházely a tak byl po sedmi kolech odvolán trenér Šíma. Nahradil ho David Jarolím. U mužstva však vydržel jen dva zápasy (2:3 pk s K. Vary a 0:4 s Příbramí B) a rezignoval na funkci z osobních důvodů. Mužstvo se nacházelo v hluboké agonii a zbývajících šest zápasů prohrálo. S Motorletem (0.4) vedl mužstvo Petr Kýzl, posledních pět zápasů odkoučoval Jiří Razím. 7 bodů po podzimu nemohlo znamenat nic jiného než poslední místo v tabulce.
V zimní přestávce bylo hlavním úkolem stabilizovat klub. Jak po hráčské, tak hlavně po finanční stránce. Ukázalo se, že třetí liga má vysoké nároky na obě oblasti. Skončili Klein a Milec, naopak se povedlo udržet stopera Rendlu. Na trenérskou lavici usedl sedmdesátiletý Radim Suchánek. V prvním soutěžním utkání neuspěl, SK prohrálo v Plzni (0:3). Pak zasáhla do fotbalových soutěží vyšší moc. Vinou vládních opatření proti nemoci COVID-19 byl fotbalový svaz nucen pozastavit soutěže, rozhodl o jejich anulování a tudíž nikdo nesestupoval. SK Rakovník tak zůstal pro další sezonu třetiligový.
Historické úspěchy
II. profi liga 1930/31 – 3. místo SK Rakovník z 8 mužstev
Divize českého venkova – západ 1941/42 – 1. místo SK Rakovník z 12 mužstev
Národní liga 1942/43 – 12. místo SK Rakovník z 12 mužstev
I. celostátní liga – skupina A 1945/46 – 7. místo SK Rakovník z 10 mužstev
Oblastní přebor 1961/62 – 5. místo LOKO Rakovník ze 14 mužstev
Oblastní přebor 1971/72 – 1. místo SK Rakovník ze 14 mužstev
Konečná tabulka divize 1977/78 – 1. místo ČKZ Rakovník z 16 mužstev
Divize 1984/85 – 1. místo TJ Rakovník z 16 mužstev
Česká fotbalová liga 1996/97 – 8. místo SK Rakovník z 18 mužstev
Divize sk. B 2001/02 – 3. místo SK Rakovník z 15 mužstev